
Žel, v dnešní době existují lidští démoni. Tento výtvor je o jedné z jejich skupin. Ačkoliv se proti nim bojuje, stále se vyskytují ve vysoké míře. Nevěřím, že by byli někdy vyhlazeni. Stále se rodí noví a staří unikají. Třeba poznáte nač narážím. Anebo také ne.
Čistota s úsměvem v tvář,
zářící studánky,
nad hlavou svatozář.
Nevidí, neslyší,
varování třpytících se hvězd,
jak volají na ni slepýši,
vydává se na jednu z cest.
Nástrahám poskvrněného podléhá,
jež, skrytý ve stínu,
na čistotu naléhá.
Skrz tmu hledí zářící měsíc,
jak čistota falš prohlédne.
Běží však jisté zkáze vstříc,
závoj tmy vše zalehne.
Čistota je zničena,
poskvrněný jásá,
vrhl mrak na závoj jasna.
Poznáním zničena,
soužena věčnou bolestí,
byla násilím vtažena,
do světa bez jediné radosti.
Naděje pro ni není,
všechny radosti světa,
jsou pro ni zapovězení.